Dne 24. března 2011 proslovil v CEFRES v Praze přednášku věnovanou otázce „genia loci“ a konceptu ekomuzeí britský profesor muzeologie Peter Davis z univerzity v Newcastlu. Přednášky shrnula závěry výzkumu, který ve spolupráci s doktorandkou International Centre for Cultural and Heritage Studies Stephanii Hawkeovou, připravil a vedl v oblasti anglického národního parku North Pennines.
Ochrana North Pennines, které jsou nazývány „poslední anglickou divočinou“ a kde se nachází mimo jiné geologický park zařazený na seznam světového přírodního dědictví UNESCO, s sebou nese určité limity pro rozvoj oblasti. Hlavní ekonomickou aktivitu představuje pastevectví. Oblast čelí nedostatku pracovních příležitostí a stárnutí populace. Na druhou stranu, díky kvalitě životního prostředí, zaznamenává příliv nových obyvatel.
Výzkum, potažmo pražská přednáška se zaměřily na následující otázky: Co tvoří „genia loci“ oblasti North Pennines? Jakým způsobem přispívá ke „geniu loci“ kulturní dědictví? Jak skrze činnost věnovanou ochraně kulturního dědictví lidé objevují „genia loci“? Jaké znaky má „neprofesionální“ péče o kulturní dědictví a v čem spočívá její přínos? Mohl by model ekomuzea nějak přispět k ochraně kulturního dědictví a posílení místních komunit v této oblasti?
Z přednášky vyplynulo, že péče o kulturní dědictví podporuje „smysl pro místo“, neboť je zdrojem hrdosti a sebedůvěry. Kulturní dědictví také spoluvytváří pocit kontinuity místní identity, mimo jiné tím, že podporuje pocit sounáležitosti („být odtud“), představuje „pomůcku“ pro paměť, generuje „pamětnické řeči“ a určitá součást kulturního dědictví umožňuje nově příchozím, aby se začlenili do komunity. V oblasti North Pennines neexistuje ekomuzeum jako takové, ale odehrává se zde řada aktivit, které jsou iniciovány místními (zejména lidmi na odpočinku ze střední třídy) a které přispívají k ochraně kulturního dědictví a udržují zdejší „genius loci.“
The French Institute for Research in Social Sciences (CEFRES), the British Council Czech Republic and Brontosauří ekocentrum Zelený klub invite you to the lecture delivered by
PETER DAVIS Professor of Museology, University of Newcastle (G.B.),
participating in the International symposium Kulturne_historicke_dedictvi_a_urdrzitelny_rozvoj_pedf_2011, 24th – 26th March 2011, Faculty of Education, Charles University, Prague.
Ecomuseums and Sense of Place
March 24, 2011 at 5.00 p.m.
CEFRES, Štěpánská 35, Prague 1, 5th floor,
Abstract
One important reaction to globalization in the 21st century has been the democratization of culture and heritage. We have witnessed how local communities have increasingly attempted to take responsibility for their heritage resources and use them to create a sense of community while at the same time encouraging sustainable economic development through ecotourism and cultural tourism. In these community-heritage-sustainability interactions ecomuseum philosophy and the associated practical processes have frequently been used to assist local residents to define, validate and celebrate local distinctiveness and local identity. Peter Davis will introduce the ecomuseum and the principles under which they work, utilising examples from around the world as well as particular case study from the North Pennines.
PETER DAVIS’s selected publications – Ecomuseums: a sense of place. Leicester: Leicester University Press, 1999.
– Ecomuseum approaches to the preservation of industrial heritage in the North Pennines, England, Art & Fact (Liege), 2003, 22, 57-60.
– Place exploration: museums, identity, community. In Watson, S. ed. Museums and their Communities. London and New York: Routledge, 2007, 53-75.
Le Musée d’art dans l’Europe d’aujourd’hui, enjeux, gouvernance, orientations / Muzeum umění v dnešní Evropě. Problémy – řízení – orientace
Colloque, CEFRES, 17.1.2011
Cette rencontre s’inscrivait dans un des axes développés par le CEFRES, ouvert le 12 octobre 2010 avec la conférence du Docteur Fox (Oxford) sur les musées des sciences et des techniques (lire le compte-rendu dans ce carnet). Cette fois-ci, le thème central était les musées d’art et la façon dont ils sont gérés en Europe. La rencontre a été conçue et préparée en coopération avec la Société tchèque des historiens de l’art. Sans aborder l’ensemble des questions liées à la gouvernance des musées d’art en Europe, nous souhaitions ouvrir un espace de discussion qui permettrait de faire entendre les voix des historiens de l’art engagés dans la gestion des musées tchèques et d’établir les modalités d’un dialogue entre les différents acteurs scientifiques et/ou politiques impliqués dans cette gestion. La matinée était consacrée à la présentation de quelques expériences de gestion muséale dans des pays Européens (France, Slovaquie, Pologne, Hollande…), l’après midi réunissait des responsables de musées tchèques à Prague, Brnom etc. qui débattirent des conditions de gestion muséale en République tchèque, et échangèrent sur les moyens envisageables pour les faire évoluer à la lumière des expériences locales et européennes.
Nous publions l’intégralité des discussions et vous invitons à nous envoyer vos commentaires (cf. fin de page).
Toto setkáni, které se svým zaměřením řadí mezi směry odborné orientace CEFRESu, navazovalo na přednášku proslovenou Dr. Robertem Foxem (Oxford) o muzeích vědy a techniky dne 12. října minulého roku (viz zprávu na tomto zápisníku). Nyní se náš zájem přesunul na muzea umění a na způsoby jejich řízení v Evropě. Program byl koncipován a připraven ve spolupráci s Uměleckohistorickou společností. Cílem nebylo obsáhnout celou problematiku vztahující se k řízení muzeí umění v Evropě, nýbrž zahájit diskusi, v níž zazní hlasy historiků umění angažovaných v řízení českých muzeí, a vytvořit podmínky pro dialog mezi různými vědeckými a/nebo politickými aktéry působícími v této oblasti. Dopolední program byl věnován prezentaci některých zkušeností z řízení muzeí v evropských zemí (Francie, Slovensko, Polsko, Nizozemsko ….) V odpoledním programu diskutovali odpovědní pracovníci českých muzeí v Praze, Brně atd. o podmínkách řízení muzeí v České republice s cílem vyměnit si názory na zamýšlené způsoby a jejich rozvíjení ve světle místních a evropských zkušeností.
K pokračování diskusí těchto pracovních setkání Vám zveme k poslechu příspěvků proslovených 29. listopadu a vyzýváme Vás k reakcím na ně prostřednictvím správce blogu (viz konec této stránky).
John SILLEVIS (ancien conservateur en chef au Gemeentemuseum, La Haye) : Splendeur et misères des musées hollandais(Lesk a bída nizozemských muzeí) → écouter J. Sillevis
Markéta THEINHARDT (Université de Paris-Sorbonne/Paris IV) : Možnosti aplikace muzejních modelů v českých podmínkách(Peut-on appliquer les modèles muséaux aux conditions tchèques ?) → poslechnout M. Theinhardt
Alexandra KUSÁ (Slovenská národná galéria, Bratislava) : Projekt reorganizace SNG(Projet de réorganisation de la Galerie nationale slovaque) → poslechnout A. Kusou
Katarzyna MURAWSKA-MUTHESIUS (Musée national de Varsovie) : Successes and failures of the new management of the National Museum in Warsaw → listen to K. Murawska-Muthesius
Prezentace zkušeností z řízení a organizace muzeí v České republice (Expériences de gestion et d’organisation des musées en République tchèque)
Le mardi 12 octobre, avait lieu au CEFRES une conférence de Robert Fox (Université d’Oxford professeur invité à l’Université polytechnique de Prague de septembre à octobre 2010) organisée par le CEFRES en partenariat avec la Faculté d’électricité de l’Université polytechnique de Prague.
Robert Fox a soulevé la question de l’utilisation des expositions interactives destinées à la jeunesse dans les musées scientifiques en la replaçant au sein de l’évolution des missions qui ont été assignées à ces institutions depuis leur fondation. Il s’est appuyé sur les exemples du Science Museum de Londres, du Museum of the History of Science d’Oxford, du Conservatoire des arts et métiers ou du Palais de la découverte à Paris. Les musées scientifiques avaient à leurs débuts un rôle pédagogique bien défini (Fox souligne le cas du Deutsches Museum de Munich ou du Technisches Museum de Vienne) qu’ils perdirent avec la naissance d’institutions spécialisées dans l’enseignement des techniques. Ultérieurement, la mise en scène de la science est un point fort de la muséographie scientifique (exemple du Palais de la découverte à Paris). La Cité des sciences et de l’industrie de La Villette représente en revanche l’exemple d’un musée sans collection, où la science, les techniques et l’industrie sont présentées en tant que telles ou, par exemple, en relation avec l’art. Les musées monothématiques ont aussi été envisagés tels celui fondé par EDF à Mulhouse (Electropolis) ou les musées tchèques comme le Muzeum PRE à Prague, ou le musée Križík à Plánice. Aujourd’hui, ces institutions souffrent d’une sous-estimation de leur travail de recherche scientifique et de transmission du savoir au moyen des expositions.
La discussion a permis à un public divers (techniciens, enseignants, responsables des musées) de s’exprimer sur les questions d’organisation, d’administration et de financement des musées techniques et de la place que les collections occupent en leur sein.
