Archives par mot-clé : Great Britain

Ekomuzea a “genius loci”

Dne 24. března 2011 proslovil v CEFRES v Praze přednášku věnovanou otázce „genia loci“ a konceptu ekomuzeí britský profesor muzeologie Peter Davis z univerzity v Newcastlu. Přednášky shrnula závěry výzkumu, který ve spolupráci s doktorandkou International Centre for Cultural and Heritage Studies Stephanii Hawkeovou, připravil a vedl v oblasti anglického národního parku North Pennines.

 Ochrana North Pennines, které jsou nazývány „poslední anglickou divočinou“ a kde se nachází mimo jiné geologický park zařazený na seznam světového přírodního dědictví UNESCO, s sebou nese určité limity pro rozvoj oblasti. Hlavní ekonomickou aktivitu představuje pastevectví. Oblast čelí nedostatku pracovních příležitostí a stárnutí populace. Na druhou stranu, díky kvalitě životního prostředí, zaznamenává příliv nových obyvatel.

 Výzkum, potažmo pražská přednáška se zaměřily na následující otázky: Co tvoří „genia loci“ oblasti North Pennines? Jakým způsobem přispívá ke „geniu loci“ kulturní dědictví? Jak skrze činnost věnovanou ochraně kulturního dědictví lidé objevují „genia loci“? Jaké znaky má „neprofesionální“ péče o kulturní dědictví a v čem spočívá její přínos? Mohl by model ekomuzea nějak přispět k ochraně kulturního dědictví a posílení místních komunit v této oblasti?

 Z přednášky vyplynulo, že péče o kulturní dědictví podporuje „smysl pro místo“, neboť je zdrojem hrdosti a sebedůvěry. Kulturní dědictví také spoluvytváří pocit kontinuity místní identity, mimo jiné tím, že podporuje pocit sounáležitosti („být odtud“), představuje „pomůcku“ pro paměť, generuje „pamětnické řeči“ a určitá součást kulturního dědictví umožňuje nově příchozím, aby se začlenili do komunity. V oblasti North Pennines neexistuje ekomuzeum jako takové, ale odehrává se zde řada aktivit, které jsou iniciovány místními (zejména lidmi na odpočinku ze střední třídy) a které přispívají k ochraně kulturního dědictví a udržují zdejší „genius loci.“

Hana Havlujová

Museums and their Publics in the Modern World

Robert Fox CEFRES 2010
Robert Fox, CEFRES, 12.10.2010

Le mardi 12 octobre, avait lieu au CEFRES une conférence de Robert Fox (Université d’Oxford professeur invité à l’Université polytechnique de Prague de septembre à octobre 2010) organisée par le CEFRES en partenariat avec la Faculté d’électricité de l’Université polytechnique de Prague.

Robert Fox a soulevé la question de l’utilisation des expositions interactives destinées à la jeunesse dans les musées scientifiques en la replaçant au sein de l’évolution des missions qui ont été assignées à ces institutions depuis leur fondation. Il s’est appuyé sur les exemples du Science Museum de Londres, du Museum of the History of Science d’Oxford, du Conservatoire des arts et métiers ou du Palais de la découverte à Paris. Les musées scientifiques avaient à leurs débuts un rôle pédagogique bien défini (Fox souligne le cas du Deutsches Museum de Munich ou du Technisches Museum de Vienne) qu’ils perdirent avec la naissance d’institutions spécialisées dans l’enseignement des techniques. Ultérieurement, la mise en scène de la science est un point fort de la muséographie scientifique (exemple du Palais de la découverte à Paris). La Cité des sciences et de l’industrie de La Villette représente en revanche l’exemple d’un musée sans collection, où la science, les techniques et l’industrie sont présentées en tant que telles ou, par exemple, en relation avec l’art. Les musées monothématiques ont aussi été envisagés tels celui fondé par EDF à Mulhouse (Electropolis) ou les musées tchèques comme le Muzeum PRE à Prague, ou le musée Križík à Plánice. Aujourd’hui, ces institutions souffrent d’une sous-estimation de leur travail de recherche scientifique et de transmission du savoir au moyen des expositions.

 La discussion a permis à un public divers (techniciens, enseignants, responsables des musées) de s’exprimer sur les questions d’organisation, d’administration et de financement des musées techniques et de la place que les collections occupent en leur sein.